Ve středu 26. 6. jim naposledy zazvoní zvonek. Deváťáci naposledy sejdou schody a projdou dveřmi naší školy. Dveře se za nimi zavřou, půjdou každý svou vlastní cestou. Ale to je život. Musí se posunout dál. Dál na střední školu, dál v životě. Čeká je mnoho nových věcí, zážitků a zkušeností. Mají ještě celý život před sebou a my budeme moc rádi, když ho uchopí pevně do svých rukou a až jednou budou vzpomínat, hodnotit svůj život, určitě si vzpomenou na svou základní školu.

Proto se sluší poděkovat všem, kteří je ve školních letech formovali. Byli to pedagogové – vstřícní, obětaví, chápaví a kamarádští, ale také ti, kteří byli „nepříjemní“ a něco po nich chtěli. Až zmoudří a ohlédnou se, pochopí, že ten, kdo je má rád a záleží mu na nich, nemusí mít vždy jen úsměv na tváři a plná ústa chvály.